Journal Issue: Psychologie a její kontexty. Ročník 2. Číslo 2
No Thumbnail Available
Volume
Number
Issue Date
2011
Journal Title
Journal ISSN
Journal Volume
Articles
Journals
Časopis Psychologie a její kontexty je zaměřen na široký okruh otázek z teoretické, metodologické oblasti i ze sféry aplikací psychologie do každodenního života. Navazuje volně na tradici psychologické řady Sborníků prací Filozofické fakulty Ostravské Univerzity.
Journals
Articles
Využití metody balanced scorecard v řízení sociálních služeb
(2011) Čaníková, Radka; Schneider, Radka
Článek se zabývá využitím metody Ballanced Scorecard jako nástroje pro měření efektivity sociálních služeb pro potřebu srovnání zařízení různých typů z pohledu vyšších územněsprávních celků. Konkrétně jsou v článku popsány návrhy realizačních kroků zavedení BSC, systém vzájemně ovlivňovaných perspektiv a z něj vycházející návrh klíčových ukazatelů. Obecné ukazatele jsou platné pro jakoukoliv organizaci v síti sociálních služeb, specifické ukazatele se vyčleňují podle konkrétního druhu služby.
Prevalence vybraných typů osobnostních problémů u adolescentů, umístěných trvale v ústavní péči
(2011) Novotný, Jan Sebastian
Příspěvek představuje výsledky analýzy vybraných typů osobnostních problémů u adolescentů, umístěných trvale v ústavní péči. Zaměřuje se na pět oblastí problémů (emocionální problémy, problémy s chováním, hyperaktivita, problémy s vrstevníky a nedostatky v prosociálním chování) a vliv pohlaví a etnické příslušnosti na jejich rozložení. Zkoumaný soubor tvoří 45 adolescentů, trvale umístěných v ústavní péči. Výsledky obecně korespondují se zjištěnými jiných výzkumů, v některých oblastech jsou hodnoty dokonce nižší. Jako nejproblematičtější oblast se jeví otázka hyperaktivity. Vliv pohlaví a etnické příslušnosti se ve většině sledovaných oblastí neprokázal jako signifikantní.
Fenomén dobrovolnictví v brněnských rodinách
(2011) Schovancová, Regina; Foltová, Lucie
Tato studie pojednává o dobrovolnictví a dobrovolnících. Cílem práce bylo ověřit vybrané osobnostní i sociální charakteristiky dobrovolníků.
Analýza probíhala na širokém souboru osob, který vychází z Evropské longitudinální studie rodičovství a dětství (ELSPAC), použitá data jsou z období 11 let věku sledovaných dětí. Rodiče byli rozděleni dle pohlaví a dále do tří skupin: 1. osoby, které vykonávají dobrovolnickou činnost; 2. osoby, které ji vykonávaly někdy v minulosti; 3. osoby, které se dobrovolnictví nikdy nevěnovaly.
Determinanty, které jsme stanovily jako relevantní pro sledování těchto charakteristických znaků, jsou následující: Vzdělání, placené zaměstnání versus nezaměstnanost, ne/spokojenost v práci, počet přátel, náboženská víra, psychické potíže (úzkost, deprese, užívání alkoholu, kouření), sebehodnocení, rozvod, ne/přítomnost partnera/ky.
S výjimkou proměnné „vzdělání“, kde se jednoznačně potvrdily závislosti popsané ve většině prací, vykazoval náš vzorek poněkud nestandardní výsledky, které nepotvrdily naše hypotézy o vlivu víry či pohlaví. Stejně tak se nám nepotvrdila hypotéza o eventuální kompenzaci některých subjektivních frustrací prostřednictvím dobrovolnické práce.
Přehled názorů na spolupráci C. G. Junga a W. Pauliho
(2011) Stríženec, Michal
Popisuje sa Jungov záujem o kvantovú fyziku, jeho princíp synchronicity a spolupráca Junga s fyzikom W. Paulim. Uvádzajú sa názory viacerých autorov na túto spoluprácu ako aj kritika Pauliho na niektoré Jungové tvrdenia.
Osobnostní proměnné a zvládání zátěže u sociálních pracovníků a učitelů
(2011) Tichý Michal
Studie shrnuje nejdůležitější výsledky výzkumu zvládání zátěže u sociálních pracovníků a učitelů. Výzkum byl zaměřen na vztahy mezi osobnostními proměnnými z pětifaktorového modelu osobnosti (inventář NEO-PI-R) a copingovými strategiemi z inventáře COPE. V rámci korelační analýzy bylo zjištěno čtrnáct vztahů mezi osobnostními dimenzemi a copingovými proměnnými a padesát osm vztahů mezi facetami a copingovými proměnnými, jež vyhověly přijatým kritériím. K významnějším osobnostním proměnným se vztahem k selekci copingových strategií zřejmě patří Neuroticismus, Svědomitost a jejich facety N1-N6 a S1-S6. Výsledky regresní analýzy naznačily, že k významnějším prediktorům copingu by mohli patřit Neuroticismus, Extraverze, facety Otevřenosti vůči zkušenosti O1-O5
a facety Neuroticismu N2, N4-N6. Výzkum potvrdil, že osobnostní faktory evidentně patří k nezanedbatelným determinantám selekce copingových strategií. Spolehlivá predikce copingu pouze na základě osobnostních faktorů však není možná. Potvrdil se předpoklad, že některé facety mohou být lepšími prediktory copingu, než osobnostní dimenze.