Journal Issue: Psychologie a její kontexty. Ročník 14. Číslo 1-2
Loading...
Volume
Number
Issue Date
2023
Journal Title
Journal ISSN
Journal Volume
Articles
Journals
Časopis Psychologie a její kontexty je zaměřen na široký okruh otázek z teoretické, metodologické oblasti i ze sféry aplikací psychologie do každodenního života. Navazuje volně na tradici psychologické řady Sborníků prací Filozofické fakulty Ostravské Univerzity.
Journals
Articles
Rodičovské posúdenie raného psychomotorického vývinu detí: prehľad skríningových nástrojov pre použitie v pediatrickej praxi
(2023) Ráczová, Lucia; Filipčíková, Lauta; Popelková, Marta; Jurišová, Erika; Sollár, Tomáš
Efektívne identifikovanie rizika vývinovej ťažkosti dieťaťa vyžaduje dostupnú sieť skríningových nástrojov vypĺňaných rodičom. Cieľom prehľadovej štúdie bolo zhromaždiť vývinové skríningy vypĺňané rodičom a predstaviť skríning používaný na Slovensku. Systematický prehľad bol realizovaný metodológiou PRISMA s využitím kľúčového slova „developmental screening“. Skríningy rodičovského posúdenia z troch prehľadových štúdií boli osobitne dohľadané. Kritériám zodpovedalo 10 skríningov zameraných najčastejšie na oblasť reči, motoriky a socializácie dieťaťa. Skríningy nezahŕňali obavy rodiča a špecifické prejavy správania dieťaťa, ktoré sú silnými stránkami slovenskej metódy S‑PMV. Zhromaždenie skríningov rodičovského posúdenia vývinu môže byť užitočné pre odborníkov na raný vývin dieťaťa.
Dítě s kompenzovanou sluchovou vadou: Důsledky sluchového postižení na jeho život
(2023) Štibrányiová, Marína
Dítě se sluchovým postižením vyrůstající ve slyšící společnosti čelí celé řadě výzev a nároků. Sluchové postižení nelze chápat pouze jako ztrátu jednoho ze smyslů. Jeho přítomnost ovlivňuje i další oblasti jako komunikaci, socializaci a kognitivní funkce. Neznalost skrytých důsledků sluchového postižení u osob zastávající pomáhající profese, může mít fatální dopad na kvalitu života jedince se sluchovou vadou. Cílem přehledové studie je analýza odborných zdrojů, které se věnují tématu sluchového postižení a jeho dopadu na dítě. Studie je zpracována na základě pěti odborných zdrojů, které se věnují důsledkům sluchového postižení z různých úhlů pohledu, jako je například dílčí rozvoj jazykových funkcí a porovnávají výsledky testových baterií dětí se sluchovým postižením se slyšícími vrstevníky. Výsledky výzkumů se vztahují k dětem s prelingvální vadou sluchu, která je kompenzovaná a dítě vyrůstá převážně v mluveném prostředí. U dětí se sluchovým postižením jsou patrné velké rozdíly v dosažených výsledcích výzkumu. V některých oblastech mohou dosahovat srovnatelných výsledků se svými slyšícími vrstevníky, celkově ovšem v konečném porovnání děti se sluchovým postižením spíše zaostávají, a to i když jsou zajištěny prediktory vedoucí děti s uvedeným smyslovým postižením k téměř normálnímu vývoji, jako je například včasnost kompenzace, intervence a podnětné rodinné a komunikační prostředí.
Pedagogicko ‑psychologické souvislosti vzdělávání budoucích manažerů ve specifickém prostředí z pohledu kompetence zvládání zátěže a stresu
(2023) Pospíšil, Roman
Zvládání zátěže a stresu je jednou z nejvýznamnějších klíčových kompetencí
pro úspěšnou práci ve specifickém prostředí ozbrojených sil. Cílem tohoto příspěvku je poskytnout širší pohled na tuto kompetenci v pedagogicko‑psychologických souvislostech z pohledu vzdělávání a rozvoje budoucích vojenských manažerů. Pro řešení tohoto cíle jsou využity metody deskripce, komparace, analýzy a syntézy. Studie vychází z výzkumných zjištění. a poznatků vojenské praxe. Na klíčové kompetence nahlíží zejména optikou profesních a manažerských kompetencí včetně kompetence k zvládání zátěže
a stresu. Tato studie se primárně opírá o tento rámec. Autor ji zde pojímaná v identifikaci dvou rovin, a to z hlediska osobnostních a výkonových charakteristik, které se vzájemně ovlivňují. Z analýzy uvedeného prostředí vyplývá důraz především na vybrané osobnostní rysy, vlastnosti a strategie k zvládnutí stresu a zátěže v první rovině. Druhá rovina vyzdvihuje nejvíce potřebu schopností spojených s rozhodováním v časovém stresu a kvalitu pozornosti při udržení její koncentrace. V kontextu změn v bezpečnostním prostředí autor v závěru nastiňuje možné směry rozvoje, kam by se mělo vzdělávání budoucích vojenských manažerů ubírat. Upozorňuje mj. na nový typ mentální zátěže spojený se zvládáním hranic mezi reálným a virtuálním světem, který se bude do
budoucna ztenčovat a postupně prolínat.
Pan Trojnožka jako kočičí pomocník v terapii pětileté Anny trpící fóbií z koček a psů
(2023) Horáková, Jana
Článek mapuje terapeutický proces 5leté holčičky Anny s fobií z koček a psů. Hlavní otázkou bylo, jak vytvořit funkční terapeutický plán vzhledem k individuálním potřebám dívky. Článek nabízí ukázku, jakým způsobem lze zkombinovat na člověka zaměřený přístup (PCA), kognitivně behaviorální terapii (KBT) a animo terapii (AAT) v terapeutické práci s dítětem předškolního věku. Za účelem co možná nejkomplexnějšího zmapování daného fenoménu byla použita tzv. deskriptivní případovou studie. Výsledkem terapeutické práce bylo odstranění hlavního symptomu, kterým byl strach z koček a psů, čímž došlo ke zlepšení každodenního fungování. Ukázalo se, že zvíře v terapii nesehrávalo jen roli stresujícího podnětu, který bylo třeba překonat, ale figurovalo jako silný motivační činitel osvojování si nových, žádoucích způsobů zvládání strachu. Terapie se rovněž zaměřovala na kvalitu terapeutického vztahu a spolupráce, které sehrávaly důležitou úlohu v redukci negativních emocích a v podpoře bezproblémového fungování ve vztahu ke zvířatům.
Vývojové aspekty procesu stávání se otcem: první výsledky výzkumu
(2023) Škvařil, Václav
Proces stávání se otcem je zásadní událostí v životě muže, spojenou s mnoha výzvami, ale také životním obohacením. Muž během těhotenství partnerky prochází změnami ve vztazích, emočním prožívání i identitě. Kvalitativního výzkumu se zúčastnili čtyři muži očekávající své první dítě, kteří absolvovali v průběhu výzkumu tři polo-strukturované rozhovory (dva v období těhotenství, jeden po porodu), doplňující metodu představovaly měsíční deníkové záznamy. Data byla analyzována metodou interpretativní fenomenologické analýzy, umožňující hlubší porozumění individuálním zkušenostem. Cílem je prezentovat předběžné výsledky výzkumu, konkrétně jednu z hlavních identifikovaných kategorií „Ohniska vývoje“, která popisuje, jak se u každého z účastníků vynořilo významné téma, které s sebou přineslo intrapsychický konflikt. Jak výsledky naznačují, jeho vyřešení v sobě obsahuje potenciál k vývoji. Prezentované výsledky z prvních rozhovorů jsou porovnávány s odbornou literaturou v diskuzi.