Publication Activity of the University of Ostrava - Archive
Archive of publications issued by the University of Ostrava - you can search it or browse by the faculties.
The electronic version is available in the archive, provided that the licence terms of the published document permit this.
Recent Submissions
Míra deprese a úzkosti u pacientů s idiopatickými střevními záněty
(2021) Bártek, Michal; Kupka, Martin
Míra deprese a úzkosti u pacientů s idiopatickými střevními záněty (IBD) má vliv nejen na kvalitu života, ale může mít vliv i na průběh a progresi nemoci či adherenci k léčbě. Cílem výzkumu bylo popsat míru deprese a úzkosti u vybraného vzorku dospělých IBD pacientů v České republice a zároveň popsat vztah deprese a úzkosti s vybranými demografickými a klinickými faktory. Výzkumný soubor tvořilo 213 dospělých IBD pacientů, 158 žen a 55 mužů s věkovým průměrem 34 let (SD = 11,4). Ke sběru dat bylo využita Beckova škála depresivity (BDI‑II), Beckův inventář úzkosti (BAI) a dotazník zjišťující demografické a klinické proměnné. Dle cut‑off skórů se míra deprese i úzkosti pohybovala v pásmu mírné závažnosti. Mnohonásobná regrese odhalila, že z vybraných faktorů nejvýznamněji ovlivňují míru deprese aktivita nemoci a věk. Míru úzkosti kromě aktivity nemoci výrazně ovlivňovala kortikoterapie.
Tuber, S. (2020). Osobnost v projektivních metodách. Praha: Grada. 269 s.
(2020) Paulík, Karel
Čtvrtživotní krize, její výskyt a prediktory u českých mladých dospělých
(2020) Millová, Katarína; Svárovská, Štěpánka
Čtvrtživotní krize prožívaná v mladé dospělosti je oblastí v českém prostředí velmi málo prozkoumanou. Studie navazuje na model čtvrtživotní krize O. C. Robinsona. Cílem bylo prozkoumat výskyt čtvrtživotní krize a její prediktory u českých mladých lidí. Soubor tvořilo 393 lidí ve věku 21–30 let (M = 24,87 let; SD = 2,63; 71 mužů (18 %) a 322 žen (82 %), u kterých bylo zjišťováno prožívání čtvrtživotní krize (CSQ-9; Petrov, Robinson, & Malinowski, 2019), sociální opora (MOS; Sherbourne & Steward, 1991), finanční spokojenost (DŽS; Fahrenberg, Myrtek, Shumacher, & Brähler, 2000) a strategie zvládání přechodu z adolescence do dospělosti (CSI‑short; Tobin, 1995). Čtvrtživotní krizi prožívalo 50,7 %; částečnou krizi prožívalo 26,3 % a krizi neprožívalo 23 % respondentů. Ženy prožívaly čtvrtživotní krizi častěji než muži; u vysokoškolsky vzdělaných pracujících lidí dosahovala nižší úrovně než u studujících (bez ohledu na vzdělání) a středoškolsky vzdělaných pracujících lidí. Výskyt čtvrtživotní krize u českých mladých lidí je podobný jako v dalších zemích, kde se čtvrtživotní krize již zkoumá. Mezi významné prediktory výskytu čtvrtživotní krize patřila nízká sociální opora a finanční spokojenost a větší využívání strategií zaměřených na emoce při zvládání přechodu z adolescence do dospělosti. Významným prediktorem byl i nižší věk, což odpovídá dvoufázovému průběhu čtvrtživotní krize.