Publication Activity of the University of Ostrava - Archive
V archivu publikací vydaných Ostravskou univerzitou můžete vyhledávat nebo jej prohlížet podle fakult, které dokument vydaly.
Elektronická verze je v archivu přístupná, pokud to umožňují licenční podminky vydaného dokumentu.
Recent Submissions
Zdeněk Vavřík a literatura Novojičínska
(Ostravská univerzita; Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě; Knihovna Zdeňka Vavříka v Libhošti, 2025) Ivánek, Jakub; Řišicová, Dáša; Dragonová, Martina; Holeček, Lukáš; Malura, Jan; Polách, Roman; Urbanová, Svatava
Kolektivní monografie navazuje na konferenční setkání v Libhošti s názvem "Zdeněk Vavřík a literatura Novojičínska" ze dne 7. září 2024, které bylo spolupořádáno Centrem regionálních studií FF OU a účastnila se ho řada pracovníků FF OU. Šlo o setkání uspořádané při příležitosti 60. výročí úmrtí spisovatele Zdeňka Vavříka (1906–1964), který se v Libhošti narodil a zhruba polovinu svého života působil na Ostravsku a Opavsku jako knihovník a kulturní pracovník (např. byl jedním z prvních redaktorů Slezského sborníku). Druhou část života strávil v Pardubicích a Praze. V mládí se výrazně podílel na vydávání průlomové literární revue Poesie věnované tzv. čisté poezii. Po druhé světové válce se přiklonil k próze pro mládež. Příspěvky v monografii zkoumají jeho činnost básnickou, prozaickou, publicistickou, ale i vztahy k jiným spisovatelům regionu. Elektronická publikace vychází ve spolupráci s Moravskoslezskou vědeckou knihovnou v Ostravě, na jejímž webu Živá encyklopedie bude pod heslem Zdeňka Vavříka e-kniha rovněž umístěna.
Albrecht z Valdštejna a východní Morava na prahu třicetileté války
(Spolek přátel hradu Lukova; Ostravská univerzita, 2025) Holík, Jiří; Janiš, Dalibor; Pavlík, Čeněk; Starý, Marek; Sterneck, Tomáš; Štětina, Jan; Vrla, Radim
Slavica iuvenum XXVI
(Ostravská univerzita, 2025) Mizerová, Simona; Plesník, Lukáš
Publikace je dvacátá šestá v řadě ze série výstupů konference Slavica iuvenum a týká se problematiky jazykovědné, literárněvědné a translatologické komparativní slavistiky. Kolektivní monografie představuje pohled mladých slavistů na otázky související s problematikou jazyků slovanského areálu v oblasti lingvistiky, literární vědy a překladu. Monografie je společným dílem 28 autorů, obsahuje 29 kapitol (úvodní slovo a 28 odborných statí). Jednotlivé kapitoly jsou členěny do tří tematických bloků. První blok (lingvistika) zkoumá problematiku vybraných slovanských jazyků v synchronním i diachronním pohledu, druhý blok (literární věda) je věnován dílčím otázkám národních slovanských literatur, jejich autorům a vybraným dílům, třetí blok (translatologie) představuje v komparativním pojetí problematiku překladu uměleckého i odborného textu. Publikace je určena jak pedagogům a studentům slavistických studijních programů a specializací, tak i všem ostatním se zájmem o komparativní bádání v oblasti slovanských filologií.
Vladimír Vernadskij a jeho cesta od biosféry k noosféře: přírodovědec mezi filosofií a náboženstvím
(Pavel Mervart; Ostravská univerzita, 2025) Naldoniová, Lenka
Vladimír Ivanovič Vernadskij (1863–1945) patřil k mimořádným osobnostem vědy, jejichž odkaz přesahuje hranice oborů i států. Byl zakladatelem biogeochemie, klíčovou osobností vzniku moderní geochemie a radiogeologie, průkopníkem výzkumu radioaktivity. Svým pojetím biosféry – dynamického celku, v němž jsou živá i neživá složka neoddělitelně propojeny – předznamenal vznik moderní ekologie a představil fascinující koncept noosféry, sféry rozumu, v níž se lidské myšlení stává planetární silou.
Tato kniha, první původní česká monografie věnovaná Vernadskému, sleduje nejen jeho mimořádnou vědeckou dráhu, ale i širší intelektuální a etický rozměr jeho myšlení. Přibližuje Vernadského jako osobnost, která spojovala přírodní vědy s humanitními obory a vědeckou práci s morální odpovědností. Autorka ukazuje, jak jeho ideály – přátelství, spolupráce a univerzální charakter vědy – ovlivnily jeho život i dílo, a proč je jeho odkaz aktuální v době, kdy lidstvo čelí klimatické krizi, ekologickým hrozbám i riziku jaderného konfliktu.
Kniha nabízí čtenáři možnost pochopit Vernadského myšlenky v historickém i současném kontextu, sledovat jejich vztah k ruskému kosmismu a v širších souvislostech také k evropské filosofii i moderní ekologii. Zároveň otevírá otázky, které zůstávají živé i dnes: může člověk překonat svou přirozenost, aby ulevil Zemi? Jakou roli hraje vědecké poznání ve vývoji biosféry? A jaký význam má etika pro skutečný pokrok vědy?
Myšlenky velkých filosofů v zrcadle jejich dětství
(Ostravská univerzita, 2025) Prokešová, Miriam
Publikace se zaměřuje na dětství vybraných filosofů (Herakleitos, Aristoteles, Augustinus Aurelius, Tomáš Akvinský, Mikuláš Kusánský, Erasmus Desiderius Rotterdamský, Martin Luther, Michel de Montaigne, René Descartes, Blaise Pascal, Jean-Jacques Rousseau, John Locke, Immanuel Kant, Friedrich Nietzsche, Georg W. F. Hegel, Martin Heidegger, Arthur Schopenhauer) a na podkladě jejich zážitků z dětství přibližuje jejich nejvýznamnější filosofické myšlenky. Publikace tak upozorňuje na význam prožitků z dětství na celkové uchopení smyslu a podstaty života z filosofického hlediska. Zároveň přibližuje velké filosofy a jejich myšlenky z lidského hlediska a umožňuje jejich hlubšímu porozumění z hlediska filosofie i pedagogiky.